Patnáct let v nepřetržitém provozu na lůžkovém oddělení začalo být nad moje síly. Tělo již neregenerovalo tak jako ze začátku. Spát přes den čtyři hodiny po noční mi přestávalo stačit. Čím dál více mi dělalo potíže v noci zůstat vzhůru. A pak mi začalo dělat potíže zůstat vzhůru i přes den… ENERGY bylo "držákem" a kapala jsem něco neustále. Krémy jsem se nemazala, v krémech jsem se koupala… Celé moje tělo, ale volalo po změně.
Jak jsem si jednou prohlížela internetové stránky, vyskočilo na mne slovo REIKI. Chytla jsem se ho a pátrala dál. Co jsem si o úžasné energii přečetla, mi vzalo dech. ,,To je přesně pro mě!“ – vyhrkla jsem poté, co jsem na jeden úžas vstřebala základní informace. Ihned jsem se přihlásila na nejbližší kurz. Energie proudila, byla jsem nadšená. To byla moje první velká změna, začínající písmenem R. Stala se mým každodenním pomocníkem, léčitelem, průvodcem. S ní jsem každý večer usínala a ráno se probouzela. Malé rituály mě udržovaly při "životě" ještě nějaký čas. Problémy s únavou a nedostatkem energie, ale znova vypluly napovrch. Nočních dvanáctek bylo v práci čím dál víc. Klidně i 10-11 do měsíce, plus denní služby. Dokonce se množstvím práce noční nikterak od těch denních neodlišovaly. Začalo mi nesmírně vadit, že každý třetí večer když se setmí, já odcházím z domova. Bylo sice moc fajn ráno se vracet do postele si pospat a potkávat ty rozmrzelé tváře, co do práce teprve šly, ale…
,,Nechceš koťátko?“ – vyrazil mi dech zase jednoho dne manžel. Byl vždy zásadně proti. Tedy ne proti zvířatům, ale proti zvířatům do bytu. Byla jsem šokovaná, že jsem se nezmohla na slovo. ,,Víš, ona kolegyně v práci nestihla dát vykastrovat kočku a tak má koťátka. Ale má taky hada a chce ho jimi nakrmit.“ To jsem již nebyla šokovaná, to jsem málem omdlela. Bez zaváhání jsme si od ní vzali všechny tři kocourky a postupně jim našli domov. Až na jednoho. Bílo–mourovatý Rony. Je to to nejúžasnější stvoření, jaké jsme kdy měli. Od základu se změnil náš život k lepšímu. Místo televize - sledování jeho geniální hry s čímkoliv. S kuličkou cizrny, s ruličkou od toaletního papíru, s krabicí od bot… Byla jsem okouzlena. A jsem dodnes. Život se stal plnější, krásnější, veselejší, radostnější, smysluplnější, bezstarostnější. Prostě moje druhá, zásadní životní změna ve znamení písmena R- RONY. Kocourek. Jeho život má ŘÁD! Přesně ví, kdy má odpočívat, kdy si hrát, kdy je čas krmení, kdy se má čistit, kdy spát…
Až v tom mi to konečně došlo.
Ranní provoz. RANNÍ! ENERGY mi přeci tuto cestu ukazovalo již dlouho! Tělo si o ní říkalo ještě déle. Biorytmus ve mně hlasitě zajásal. Nelze přeci kapat ENERGY a jít proti biorytmům.
Bylo to opravdu velká a zásadní změna. Ale zároveň ta nejprospěšnější. Rozum nechtěl od kolektivu, který jsem znala 15 let a byl mi druhou rodinou. Nechtěl ze známého prostředí a práce, kterou dělal denně tolik let a důvěrně ji znal. Rozum mi říkal, že s výplatou to bude teď taky těžší. Odvahu k tomuto životnímu kroku mi ale dodalo ENERGY a Rony. To byly ty poslední impulzy, které smazaly pochybnosti. Už jsem si pak již nedovedla představit, že to malé stvořeníčko večer sedí u vchodových dveří a vůbec v té chlupaté hlavičce nechápe, proč jdu teď pryč, když je čas jít spát…
Mému tělu trvalo půl roku si rozpomenout, že ráno se prostě vstává a v noci spí. Netvrdím, že ranní vstávání teď miluji, ale když mi zazvoní budík a kolem mě začne nadšeně poskakovat kocour a vibrovat ocáskem, že je šťastný, že vstáváme, tak je to moc fajn. Je to zřejmě jediný tvor, který má ze vstávání upřímnou radost a vždy se mu podaří mě také trochu tou radostí nakazit.
Co mi ale upřímnou radost opravdu dělá, je ten pravidelný režim a fungující tělo. Přes den bez únavy a v noci s tvrdým zaslouženým spánkem, jaký jsem již léta neměla. Jako bonus ve volných odpoledních hodinách a ve volných víkendech, stíhám semináře ENERGY, které pořádá náš Brněnský Klub. A samozřejmě také každodenní mazlení a hraní s kocourkem, který si ke mně, tak nějak sám, chodí pro Reiki.
Prostě ENERGY je ZMĚNA. A změna je ŽIVOT.
Mgr. Miroslava Aberlová, Dis, Brno