ZÁCHVATOVÉ STAVY
Jedná se o stavy, které přicházejí náhle, většinou bez varování. Ojediněle je předchází „aura“, jakýsi signál, že se něco bude dít. Do této skupiny spadá zejména epilepsie, která se vyskytuje poměrně často. Ještě častějším záchvatovým onemocněním je migréna. I náhlé psychogenní stavy mohou patřit k těmto chorobám. V našem článku se budeme věnovat epilepsii.
EPILEPSIE
Choroba známá již v dávných dobách, zřejmě stará jak lidstvo samo. Již Hippokratés uvažoval, že příčina je v poruše mozku. Onemocnění bylo nazývané svatou, božskou nemocí či trestem božím. Epilepsií je nespočet druhů, v oficiální medicíně se přísně dělí dle klinického obrazu, věku, dispozic a způsobu léčby až na 40 typů. Nemoc nevynechává žádnou věkovou skupinu, velké procento epileptiků se rekrutuje již v útlém dětství. Z kapitoly o vývojových poruchách mozku už víme, že během porodu dochází občas k poranění nervové soustavy, vzniká dětská mozková obrna, často provázená právě epilepsií. Výskyt v populaci je 0,5–1 % obyvatel. Při prvním epileptickém záchvatu se nemusí hned jednat o epilepsii. Každý z nás má v životě „nárok“ na jeden epileptický záchvat, aniž by to znamenalo něco závažného. Příčiny, které mohou náhodný ojedinělý záchvat přivodit, jsou nedostatek spánku, dlouhodobé stresové vypětí, přemíra alkoholu, drog atd. Nicméně i při ojedinělém záchvatu je nutno dotyčného vyšetřit.
Diagnostika
Diagnostika a léčba je jednoznačně v rukou lékaře neurologa. Až v 60 % případů se ani zobrazovacími metodami, jako je CT či NMR, nezjistí ložisko či příčina onemocnění. Výtěžnějším vyšetřením je elektroencefalografie, která zaznamená patologické bioelektrické vlny mozku. Ale ani zde nemusí být prokazatelný nález. Je nicméně metodou potřebnou pro diagnostiku i léčbu epilepsie.
Příčiny
60 % epilepsií je spojeno s onemocněním mozku. Příčin možných záchvatů je řada. Nejčastěji jsou to záchvaty spojené s úrazem hlavy a mozku a pozdními komplikacemi. Dále cévní abnormality v mozkové tkáni, stavy po mozkových příhodách, nádory a záněty mozku. I požití některých léků, porucha metabolismu při poškození jater, cukrovce, minerálovém rozvratu atd.
Typy záchvatů
Nejznámějším obrazem epileptického záchvat je tzv. grand mal (GM, velký epileptický záchvat). Jedná se o záchvat s náhlou poruchou vědomí, jež je provázena krátkou zástavou dechu, zmodráním pacienta, velkým napětím svalstva, které je vystřídáno záškuby svalů končetin i trupu. Pacient je v bezvědomí, chrčí, má pěnu u úst, často si pokouše jazyk, pomočí se i pokálí. Stav trvá několik minut a vypadá pro nezkušeného velmi dramaticky. Navíc má člověk pocit, že i těch pár minut je nekonečných. Po probuzení je pacient většinou obluzený, s bolestí hlavy, někdy přechodným ochrnutím končetin. Bývá spavý. Na proběhlou událost si nikdy nepamatuje. Někteří lidé jsou schopni zaznamenat před záchvatem tzv. auru, například zápach, nebo záblesk světla. Potom jsou již v bezvědomí. Méně známé jsou takzvané psychomotorické záchvaty, kdy pacient není kontaktní. Provádí různé automatické pohyby, někdy až bizarního charakteru, může být i agresivní. Jedná se o záchvat z úplně jiné části mozku než typický GM. Petit mal (malý epileptický záchvat) se projevuje jen několik sekund strnulým výrazem nebo zahleděním, které může být dlouho přehlíženo, protože nepůsobí nápadně. Pacient je ale vždy nekontaktní a na událost si nepamatuje. Jsou i rozdíly mezi záchvaty v dětském a dospělém věku.
Co dělat při záchvatu?
Pokud se staneme svědky epileptického záchvatu, je vždy nutno zachovat klid, i když situace vypadá většinou velmi dramaticky a máme pocit, že nám postižený člověk před očima umírá. V první řadě se snažíme upravit okolí, aby se pacient neporanil, někde nespadl či na něj něco nespadlo nebo nenajelo. Pokusíme se jej dostat do stabilizované polohy, pokud to křeče dovolí. Proti křečím nijak nebojujeme, necháme je volně probíhat, do úst nestrkáme kolíky či roubíky a už vůbec ne svoje prsty. Přišli bychom o ně. Křeč žvýkacího svalstva je tak obrovská, že bychom zakousnutého pacienta zvedli do vzduchu. Je dobré sledovat čas trvání záchvatu, většinou se do 3 minut upraví. Pokud pacient křečuje déle a neprobírá se, je třeba volat rychlou záchrannou pomoc. Může se jednat o epileptický status, což je život ohrožující stav.
ENERGY PODPOŘÍ NERVOVÝ SYSTÉM
Fytomineral je vynikající dlouhodobě ke stabilizaci membrán buněk nervového systému. Prospěšný je Celitin. U epilepsie je velmi dobrá zkušenost s dlouhodobým užíváním Korolenu s následným doplněním Regalenem. Další produkty pro podporu jsou Renol a Stimaral. Jako doplněk Organic Goji. Testování přípravků je zde mimořádně nutné, abychom stav pacienta nezhoršili.
MUDr. IVANA WURSTOVÁ